| Both sides previous revisionPrevious revisionNext revision | Previous revision |
| ezotericky_kapitalizmus [2023/06/02 21:02] – dusan | ezotericky_kapitalizmus [2023/06/15 11:11] (current) – removed dusan |
|---|
| ==Ezoterický kapitalizmus== | |
| |
| \\ {{youtube>W-em973t2SQ?full&start=1422&end=1618}} \\ | |
| |
| KA: Film Léčba Klausem režiséra Igora Chauna zachycuje nástup kapitalizmu a obecně to, jak se v 90. letech diskutovalo o ekonomice, a to nejen z hlediska materiálně-ekonomického, ale i z hlediska etického rámování. Tento rozměr je důležitý pro pochopení toho, proč a jak se mluvilo o nástupu trhu a tržního hospodářství. | |
| |
| Když to posloucháme, je to jedna z těch bizarních věcí, které působí asociálně, ale myslím, že to byl diskurz nebo něco, co neuvěřitelně rezonovalo na začátku 90. let. Trh a nástup tržního hospodářství, který byl rámovaný určitou formou spravedlnosti a osobní odpovědnosti, byl vnímán jako protiklad komunistického hospodářství, ale také komunistického pojetí osobního výkonu, který nebyl podle tohoto nového diskurzu dostatečně ohodnocen. | |
| |
| {{kristina_andelova_prostor_trh_uspech_etika.jpg?1070}} \\ \\ | |
| |
| K tomu jsem vybrala přetisk obsahu z časopisu Prostor z roku 1994. Prostor se chápal jako nezávislá revue, nezávislý kulturně-politický časopis. Toto číslo bylo věnováno tržnímu hospodářství, a když se podíváte na titulky, uvidíte tam: “Trh a etika”, “Peníze jako symbol ve snech”, “Adam Smith a sociologie ctnosti a svobody”, “Peníze, nebo život?”, “Obě strany mince”, “Moc peněz”, “Kapitalizmus a křesťané”, a “Projekce: duše a peníze.” Tento set titulků indikuje, že peníze a ekonomika byly chápány jako něco mystického, co souvisí s určitým hodnotovým systémem, který rozhodně není jen materialistický. | |
| |
| K tomu sem vybrala takový symbol devadesátek, klasickou self-help knihu, kterých vyšly stovky i tisíce: Jak dosáhnout úspěchu. Zajímavé je, že v těchto návodech na to, jak být úspěšný, krásný a bohatý, je rovina etického rámování bohatství nebo peněz strašně silná a je velmi často spojená s východním náboženstvím nebo s různými principy, nějakou formou spirituality. Třeba Osho hrozně rezonoval. Kapitalizmus byl opravdu spojenej s prací na sobě a sebezapřením. V některých sociologických časopisech hodně rezonovala teorie protestantské etiky a kapitalismu Maxe Webera. Myslím, že to je strašně důležité pro pochopení nadšení pro trh a ekonomiku v 90. letech. Když dnes mluvíme o devadesátkovém dravém kapitalismu nebo o kapitalistickém bahně a mafiánském kapitalismu a kritizujeme ho, je třeba vidět, že perspektiva mnoha lidí, kteří se dostávají do nové ekonomické situace, není jen čistě ekonomická, ale mají pocit, že budují nový hodnotový systém. | |
| |
| |
| |
| |
| To, že tohle pojetí převládlo, hodně souvisí s tím, že v 90. letech tady byla najednou úplná absence jakékoli kritické teorie kapitalizmu, a to jak na vysokých školách, ale taky v kritických nezávislých časopisech. Téměř všechny kritické teorie vycházejí nějakým způsobem z marxizmu, no marxizmus byl úplně vytěsněný na zcela okraj diskuze. Třeba poprvé co se objevil v názvu kurzu na pražské Filozofické fakultě slovo “marxizmus” bylo až v roce 2004 (nebo možná ješte pozdějc). Učil ho Michal Puna?? a Pavel Kolář, Ti říkali, že bylo docela pozdvižení kolem toho, že si někdo dovolil dát do názvu kurzu “marxizmus” a učit vážně marxistický teorie, nikoliv jako jenom tu pokřivenou ideologii. V 90. letech tady úplně chybí pojmosloví, kritický jazyk, který by uměl pojmenovat to, co se dělo v společnosti. | |
| |
| IR: Ak by sme rozviedli metafyzické kvality kapitalizmu. Nebola aj predstava samotnej samospásonosnej ruky trhu, ktorá nemá byť ničím regulovaná, metafyzická alebo náboženská? | |
| |
| KA: Asi ano. Na jednu stranu určitě. Ale jenom k upřesnění, je taky důležitý připomínat, že v střední Evropě není úplně volnej trh. Stát předsejenom pořád funguje sociálně, funguje tady veřejný zdravotnictví, veřejný školství, samozřejme dochází k valorizaci důchodů, protože aby sa hodnota důchodů vyrovnala, je tady v roce 1991 schválený zákon o sociální minimu, takže předsejenom ten stát pořád je sociální. Mám pocit, že to jsou roviny, které jdou vedle sebe, a obzvlášť v Československu, potažmo potom v Čechách i na Slovensku, je sociální politika zachována, a to nejenom jako dědictví komunizmu, ale vůbec dědictví silnýho sociálního státu ve střední Evropě. Když to zrovnáme s některými státy západní Evropy nebo s Amerikou, tak pořád i v tom postkomunizmu a dravým kapitalizmu, jak se to označuje, je tady ještě docela velká sociální protekce. | |
| |
| MM: K tvojej otázke, či sa tu dajú nájsť náboženské korene takejto fúzie, tak jednoznačne napríklad mnohé letničné hnutia v Spojených štátoch majú veľmi explicitne pro-kapitalistickú ideológiu, ktorá je zároveň teológiou. Ľudia, ktorí majú dobrý výkon v kapitalizme, sú zároveň požehnaní. Tieto dve veci idú spolu a v týchto hnutiach je táto fúzia úplne prirodzená. Korene týchto myšlienok sa dajú vysledovať ku Kalvínovi. | |
| |
| Táto fúzia sa mi zdá zaujímavá, ale zároveň už dosť historická. Minimálne na Slovensku a predpokladám, že v Čechách je to podobné, dnes kapitalistická ezoterika už nie je veľmi prítomná. Stále je tu práca na sebe, ktorá je etická, no viac v sekulárnej a lifestylovej podobe. Teraz je to o tom, že buďme zodpovední a proaktívni s našimi financiami, múdro investujme, ale zrejme by sme mali behať, starať sa o svoje zdravie, a byť do určitej miery spoločensky osvietení. Už to nie je v ezoterickom obale, ale stále tam vidím etický prvok, len sa transformoval na viac sekulárny. | |
| |
| IR: Ja mám pocit, že ezo veľmi frčí v korporátnom svete. Ponuka sebarozvojových kurzov nejde iba po rovine fitness centier, ale sú tam guru… | |
| |
| MM: Ja to nevidím také ezoterické, že keď je tam myšlienka, že buďme lepšie subjekty, tak nevidím tam to, že “kapitalizmus a kresťania,” alebo “obchodovanie a duchovná činnosť.” (smiech) | |
| |
| IR: Stálo by to za výskum. | |
| |
| KA: Já si myslím, že určite. Já na to taky nedokážu odpovědet, protože to není předmět mého výzkumu. Ze svého vlastního zájmu jsem se o to víc zajímala, “ezo” je rovina hodně spojená s fake news, s propagandou, nechci říct čistě ruskou, ale alternativní kritika establishmentu, kde dochází k zvláštní fúzi ezoteriky, ale řekla bych, že vulgární ezoteriky, návrat k různým mýtům, slovanské mytologii, což je hodně silný, s nárokem na to být úspěšný a bohatý. Přijde mi, že to je aktuální v sociálních bublinách, ve kterých my se vůbec nepohybujeme. | |
| |
| MM: To asi bude môj prípad. | |
| |
| IR: Ja mám anekdotickú príhodu, nie je to štatistikou podložené. Môj brat pracuje v oblasti IT a s ním sme presne riešili to, že namiesto toho, aby jeho firma riešila štrukturálne problémy, čo je napríklad permanentná prepracovanosť, kedy sú zamestnanci pod veľkým tlakom, lebo sa nestíhajú deadliny a hrozia miliónové pokuty, tak ich posielajú na sebarozvojové kurzy mindfulness a nenásilnej komunikácie. Pre mňa aj toto je nejaké “ezo”, nejaká forma systémového násilia. Učia sa ako nepoužívať odporovaciu spojku “ale”, miesto toho, aby sa riešili štrukturálne problémy. | |
| |
| MK: Je to veľmi napojené na afirmatívny prístup. Aj to, že sa Osho uchytil v 90. rokoch, nie je zrejme náhoda. Je to postavené na vytesňovaní akýchkoľvek iných determinantov - je jedno z akej ste sociálnej vrstvy, ide o to, že stojí a padá to na vás, želajte si, zvrchu vám bude dané. Tento prístup aj tieto typy kníh týmto spôsobom vedú a výsledok je, že z 90. rokov sa do dnešnej doby pretradovali postavy typu Boris Kollár alebo kľudne Donald Trump. Akokoľvek o nich mnohí priznajú, že sú primitívni a vulgárni, stále im uznajú, že sú šikovní, a oceňujú to, že oni to dokázali, kým iní nie. | |
| |
| MM: V prípade Trumpa dokonca, že je aj dobrý kresťan, napriek tomu, že jeho život nemá veľa spoločného s tradičnými kresťanskými normami, no má veľkú podporu medzi letničnými Američanmi, v podstate tá fúzia je aj tu dosť prítomná. | |
| |
| IR: Boris Kollár a Sme rodina ako prototyp rodinných hodnôt... | |
| |
| MM: Oni hovoria o tradičných a nie kresťanských hodnotách, aj keď kresťanstvo je tam stále v podtexte. | |
| |