This is an old revision of the document!
IR: Zohrali tam umenie a kultúra nejakú úlohu? V 90. rokoch? Pri legitimizácii pohľadu, že štát je prekonaná inštitúcia?
MV: To by bylo asi na nějakou složitější, delší diskuzi, ale já si myslím že určitě. Nechci jmenovat nikoho, ale myslím že část kultury přispěla k hedonizmu takzvaný svobody. Jak se tomu říka novinářsky divoká devadesátá léta tak oni zas tak strašně divoký nebyly. Ono to s tím nemá moc společnýho, ale říká se o tom že v Praze skončili šedesátiletý léta v roce 90. To co tady bylo zmražený po roku 69 a co všude jinde zmizelo tak tady najednou z toho vyrostl roční, nebo dvojroční velkej mejdan. Policie zmizela víceméně. Ministerstvo vnitra, protože všichni se tam strašně báli že kdo má někde nějaký údaje na koho, takže ta dozorčí funkce státu zmizela a lidi si… vykradli se banky, vytunelovali se banky, vytuneloval se Mánes. Mánes je jen taková třešnička. Rozprodal se celej československý nebo aspoň český průmysl. To si koupili lidi a nechali to zničit. Ta doba byla vlastně strašná v něčem. Samozřejmě že to má i svoje pozitivní stránky, že vyšlo tolik knih, vzniklo tolik časopisů, divadlo. Teď se přemýšlí o tom jaký bylo umění v 90. letech, že po těch dvaceti letech se dá na to kouknout z nějakýho odhledu. Já k tomu nemám žádnou analýzu.